Naši následovníci budou zvědaví na to, jak jsme zaznamenali své vědomosti o památkách a důvody svých rozhodnutí o jejich dalším osudu. Bude je to zajímat přinejmenším stejně silně jako konečná forma, v níž jsme jim památky předali.

Průzkumníci všech oborů i památková péče by se měli přičinit o vytvoření jednotného systému informací o památkách. Takový ideální informační systém by měl být specifikován - měla by být stanovena podoba dat (formuláře, databáze, obrazové soubory). Mělo by to ten význam, že by zejména nově vytvářené dokumenty (inventarizace, průzkumy) byly využitelné v budoucím jednotném informačním prostředí.

Ze strany státní památkové péče by měla být formulována průzkumná a dokumentační činnost jako komplex, jehož jednotlivé metody jsou koordinovány a výsledky vzájemně užívány a porovnávány. Takový "zastřešující" systém by se mohl jednoduše jmenovat "památkový průzkum". Komplexní metodika památkového průzkumu by umožňovala přizpůsobovat jednotlivé dílčí aktivity potřebě konečného souhrnného hodnocení, ačkoliv by v konkrétní situaci průzkum či dokumentace probíhaly více či méně izolovaně. Jedním z požadavků takové metodiky by kromě modulárního systému průzkumů a jejich výsledků mělo být formulování projektového přístupu k památkovým průzkumům. Projekt průzkumů by měl vyjádřit organizační i věcné souvislosti, zejména pak termínovou koordinaci s ostatními pracemi (stavba, instalace, průzkumy), a rovněž se zabývat otázkami hospodárnosti akce (vztah podrobnosti průzkumu a získaných vědomostí).